Tělo zdravého mladého jedince (kolem 20 let) je tvořeno ze 60 % vodou. Přitom dvě třetiny vody jsou uvnitř buněk, pouze desetina koluje v žilách (součást krve) a zbytek je „rozlit“ v mezibuněčných prostorách jako tzv. tkáňový mok. Z celkového množství celkem zanedbatelnou část tvoří speciální tekutiny (mozkomíšní mok, žaludeční šťávy atd.). Stálost tohoto uspořádání je regulována mnoha poměrně složitými mechanismy.
V běžném denním provozu nám bohatě postačí přijmout 2,5 litru tekutin. Ne víc, ale ne méně. Zhruba litr se vyloučí ledvinami, o zbytek se dělí kůže a plíce. Malá část vody odchází i se stolicí. I v klidu něco tedy vypotíme a hlavně vydýcháme. Velký příjem tekutin (znají dobře pijáci piva, kteří za večer klidně přijmou 5 a více litrů) musí být vyvážen zvýšeným výdejem - tedy hlavně vylučováním ledvinami.
Dlouhodobé přetěžování vylučovacího systému též není dobré. Vodou se lze totiž i otrávit. Když zvýšený příjem trvá delší dobu a překročí více než 24 litrů za den, může dojít k otravě. Buňky otečou, zduří. Limitující je stav mozkových buněk. Otok mozku vede ke křečím, bezvědomí a případně i k smrti.
Nebezpečný může být nadbytek tekutin u lidí se selhávajícími ledvinami.
Druhým daleko častějším extrémem je dehydratace. K ní dochází při zvýšených ztrátách (průjmová onemocnění, ale může k ní dojít i díky extrémní fyzické zátěži), zejména v horku. U dospělého člověka hovoříme o vážné dehydrataci při poklesu hmotnosti o 3 % a kritických je zhruba 5 % - pochopitelně z důvodů ztrát tekutin. Příznaky dehydratace jsou zvýšená teplota až horečka, zpočátku zarudlá, později bledá pokožka, ,,propadlé“ oči, ztráta napětí kůže, bušení srdce, dechové potíže, obluzení vedoucí až k bezvědomí, křeče.
Orientačně zjistíme vážný nedostatek tekutin pomocí kožní řasy. Když prsty vytáhneme kůži do řasy, normálně se kůže okamžitě napne. Při nedostatku vody řasa zůstane „trčet“ a kůže se jen pozvolna vyrovnává. To je urgentní stav, kdy bývá nutné zahájit rehydrataci - obvykle pomocí speciálních roztoků nebo v podobě nitrožilní infuze. Nestačí dodávat pouze vodu, ale i sodík, případně draslík (sodík je důležitý pro udržení tekutin mimo buňky, draslík pro rovnováhu uvnitř buněk).
V domácích podmínkách můžeme jako první pomoc použít roztok z litru vody, v němž rozpustíme rovnou kávovou lžičku soli a přidáme šťávu z poloviny grapefruitu.
Vždy musíme dbát, abychom případné ztráty vody uhradili.
Existují pravidla a dokonce složité výpočty, jak, kdy a kolik ztracené vody uhradit.
Orientačně při venkovních teplotách nad 20°C, zvýšené tělesné teplotě lehce nad 37°C bychom měli vypít asi 3 litry tekutin. Při teplotách nad 25°C a horečce nad 38°C zhruba 3,5-4 litry. Při extrémní tělesné zátěži - sportu je doporučováno hradit tekutiny podle rozdílu hmotnosti.
Ideální nápoj neexistuje. Nejlepší je střídat několik oblíbených nápojů. Optimální je upíjet po celý den. Při velkém množství tekutin přijatých naráz se organismus snaží okamžitě nadbytečné vody zbavit, protože si ji neumí schovat.
1. Do pitného režimu můžeme začlenit: čaj černý, zelený, ovocný i bylinkový. Pozor, jaké bylinky ve směsi jsou - většina obsahuje stejné látky jako průmyslově vyráběné léky. Může dojit k předávkování (i populární třezalkou)!
Patří sem minerální a jiné balené vody, raději bez příchuti či lehce přislazené. Přes špatnou pověst vody z vodovodu, patříme k málo zemím, kde na většině území teče z kohoutku skutečně nezávadná a pitná (mnohde dokonce pitelná) voda. K celkovému příjmu tekutin počítáme i nepřesolené polévky a mléčné nápoje.
2. Druhou skupinou jsou nápoje, jejichž zařazení do pitného režimu je sporné - sladké limonády a nápoje obsahující kofein (organismus odvodňuje). Kávu si můžeme dát, ale kromě ní alespoň 8 sklenic vody.
3. Poslední skupinou jsou alkoholické nápoje. Nebudeme se snažit celé doporučené množství přijmout v podobě lihovin, ale jedna sklenice piva denně je zdravým nápojem! Podobně tomu je i s vínem, zejména červeným. Jedna sklenka prospěje zdraví a je prokázáno, že bioflavonoidy ve víně obsažené pomohou ochránit srdce a cévy před aterosklerózou a jejími následky.
Nejvíce vody (až 80 %) má v těle novorozenec. Dalo by se tedy říci, že věkem vlastně vysycháme. Tkáně totiž ztrácejí schopnost zadržovat vodu. To se v první řadě viditelně projeví na kůži - jejím ztenčováním a tvorbou vrásek. Snažíme se obnovit pružnost pleti drahými krémy, ale základ léčby je vždy stejný - správný pitný režim
