V praxi se setkáváme se čtyřmi hlavními druhy vyčerpání:
- Fyziologické vyčerpání bývá způsobeno přepracováním,nedostatkem spánku,velkým, nebo i naopak velmi nízkým fyzickým zatížením. Člověk se často cítí vyčerpán i po práci či pobytu v zakouřeném a hlučném prostředí. Tento druh vyčerpání je přímo závislý na životním stylu.
- Tělesné vyčerpání způsobují nemoci - ať už oběhové soustavy, nejčastěji choroby srdce a krevního oběhu, nebo chudokrevnost, metabolické potíže, mezi které patří např. cukrovka či nemoci štítné žlázy, a často se setkáváme s vyčerpáním při infekčních chorobách, bakteriálních, virových aj. Je důležité pátrat i po užívání léků, neboť některé mohou způsobovat vyčerpání jako vedlejší účinek.
- Duševní vyčerpanost přinášejí stres, úzkost a duševní nemoci včetně depresí.
- Smíšené vyčerpání vzniká kombinací předešlých kategorií.
Vyčerpání trvající kratší dobu než jeden měsíc způsobují fyziologické důvody a zlepšením životního stylu příznaky zmizí. Na déletrvající únavě organismu se však podepisují fyzické nebo psychické příčiny.
Vyčerpání způsobené organickými nemocemi mívá progresivní průběh - příznaky se zhoršují a vyčerpanost se stupňuje odpoledne, zatímco po spánku dochází k určité úlevě.
Duševně vyčerpaní pacienti si stěžují, že nejvíce obtíží se dostavuje ráno. Spánkem si nijak neodpočinou, intenzita nevolností často velmi kolísá a nálada se stále udržuje v minusu. Cítíte-li se vyčerpaní, zamyslete se nad možnou příčinou. Někdy stačí více spánku, odpočinku a zanedlouho se vrátíte do správné kondice.
Na konci zimy může jít jen o typickou předjarní únavu. Důležitá je vhodná strava s dostatkem vitaminů a vlákniny, stejně jako omezení tuků. Při déletrvající vyčerpanosti je však třeba navštívit lékaře, který doporučí vhodná vyšetření a následnou léčbu (včetně úpravy životního režimu). Pozor na déletrvající rozladěnost.
Symptomy vyčerpanosti se dají včas rozeznat, i když se dostavují postupně a plíživě. Nepodceňujte je a nepřehlížejte. Čím déle nebudete příznakům věnovat pozornost, tím hůře se vám budou odstraňovat následky. Jelikož zrádnější než rozpoznání fyzického vyčerpání je zaznamenání psychických obtíží, připomínáme stavy, nad nimiž byste měli zpozornět:
■ špatně se soustředíte
■ cítíte nechuť ke své práci
■ bez příčiny se vám prudce změní nálada
■ stačí sebemenší záminka a vybouchnete vzteky
■ ovládá vás podezíravost a znechucení
■ máte pocit, že stále pracujete za někoho jiného
■ stahujete se do samoty
■ ztrácíte smysl pro humor
■ vidíte všechno černě
■ stále častěji saháte po skleničce alkoholu, cigaretě a prášcích
■ zpochybňujete hodnotu svých názorů
■ máte pocit prázdna, rozčarování a neúspěchu.
Poruchy spánku mohou naznačovat celkové vyčerpání. Skutečná potřeba spánku kolísá asi od 3 do 12 hodin a je u každého jedince jiná. Obecně potřebují více spát ženy. Narušený spánek může mít svůj původ v celé řadě psychických i tělesných problémů, a tak dříve než sáhnete po nějakém léku, kterým v podstatě organismus chemicky intoxikujete, vyzkoušejte tyto rady:
- Naučte se chodit spát v pravidelnou hodinu a zachovávejte pravidelný rituál ukládání se ke spánku.
- Nestřídejte lůžka! Spěte tam, kde jste zvyklí.
- Před ulehnutím vynechte napínavou a vzrušující podívanou, snižujte pozvolna obrátky své aktivity, příliš se neštvěte a nenamáhejte.
- Na noc je vhodná vlažná koupel. Před spaním omezte kávu, alkohol a další stimulující látky včetně Coca-Coly.
- Neukládejte se ke spánku ani příliš unavení, ani hladoví.
- V místnosti, kde spíte, by měla být tma, či alespoň šero. Optimální teplota v ložnici se pohybuje mezi 12-24 °C.
- Místnost předem vyvětrejte.
- Kdo má rád hudbu, nechť mu tlumeně vyhrává, ale nesmí rušit ostatní.
- Neusnete-li do půl hodiny, je lépe vstát a věnovat se jiné činnosti, rozhodně ne však na lůžku.
- Přes den raději nespěte. Až ulehnete, zavřete oči a klidně dýchejte. Představte si, že ležíte na louce, nebo v písku u moře. Krásně svítí slunce, jste příjemně unavení... Můžete myslet i na to, že stoupáte k vrcholu kopce, který se utápí v tmavě modré nebo hnědé barvě...
