Tajemství dlouhověkosti obyvatel Středomoří

Obyvatelé Středomoří jsou známí svojí dlouhověkostí. Ta je dána mj. poklidným středomořským způsobem života, ale důležitější roli zde hraje životospráva. Konzumují více ryb než masa, jsou zvyklí hodně jíst ovoce a zeleninu, v jejich jídelníčku jsou výrazně zastoupeny sýry a jogurty a navíc si rádi a pravidelně po dobrém jídle vypijí sklenku dobrého vína.

Mnohem důležitější než typická skladba jejich jídelníčku je příprava pokrmů. A tady je skryto největší tajemství středomořské dlouhověkosti! Téměř do všech jídel teplé i studené kuchyně totiž přidávají olivový olej. Ten obsahuje velké množství tzv. nenasycených mastných kyselin, které se podílejí na odbourávání cholesterolu v krvi. Např. Řekové ho ročně v průměru spotřebují kolem 20 litrů na hlavu.
U nás je jeho spotřeba zanedbatelná, i když se v poslední době stále zvyšuje. Podle průzkumů používá olivový olej zhruba třetina Čechů, a to jednou za dva až tři týdny nebo častěji.

Olivovník evropský patří mezi nejstarší užitkové rostliny na světě. První zmínky o něm pocházejí ze čtvrtého tisíciletí před našim letopočtem, kdy se olivovníky pěstovaly v oblasti východního Středomoří. Později se díky Féničanům a Řekům rozšířily do celého Středomoří. V dobách antiky se olivový olej používal nejen v kuchyni, ale i v lidovém léčitelství, na balzamování, na výrobu parfémů a mýdel a také ke svícení. Ve starověku byl olivovník uctíván a opředen bájemi. Do dnešních dnů je olivovník pro obyvatele Středomoří symbolem míru, vítězství a slávy.

Při nakupování si pozorně pročtěte etiketu. Tam by mělo být výslovně uvedeno, zda jde o olej extra panenský, panenský nebo „jen" olivový. Napoví také místo původu. Mezi nejkvalitnější se podle odborníků řadí olivové oleje z italského Toskánska. Jsou samozřejmě i výborné oleje řecké, francouzské či španělské. Cena olivového oleje odpovídá kvalitě.

Olivový olej je velmi trvanlivý, ale přesto raději zkontrolujte datum výroby. Barva se může lišit v závislosti na podmínkách pěstování a sklizně a není znakem kvality. Ideální je skladovat olivový olej na tmavém místě, při pokojové teplotě a uzavřený. V zavřené lahvi může bez problému vydržet i dva roky, ale po otevření se z oleje vytrácí jeho typická chuť.
Olivovému oleji neprospívá ani sluneční záření a světlo, a pokud je delší dobu v teplotě nižší než 10 stupňů, může se zakalit. Zakalení je ovšem přírodního původu a neovlivní kvalitu oleje, po chvíli v pokojové teplotě se mu navrátí původní konzistence.
Chuť je ovlivněna nejen kvalitou a původem, ale i stářím. Tzv. mladý olivový olej - čerstvě vylisovaný a ne starší než půl roku - má výraznější aroma a hodí se k použití ve studené kuchyni. Zralý olivový olej, jehož stáří přesahuje jeden rok, se vyznačuje jemnější chutí a doporučuje se hlavně k tepelné úpravě pokrmů. Mezi mladým a zralým olivovým olejem existuje celá řada různých stupňů zralosti a i tady platí zas a znova: vyzkoušet a sám se rozhodnout, který olej chutná nejlépe.