Za rok přijmeme kolem dvou kilogramů nejrůznějších umělých chemických látek. V malých jednorázových množstvích nebezpečné nejsou, testy na jejich kumulativní účinek při dlouhodobé konzumaci ani na jejich vzájemné reakce se však neprovádějí.
Co obnáší alergie na potraviny, je každému jasné. Většinou se v této souvislosti hovoří o mléku, vejcích, čokoládě atp. Špatně snášeny bývají ale i potravinářská barviva a konzervanty. K nejohroženějším skupinám patří bezesporu děti. Potravinářské přísady se dnes obecně považují za příčinu dětské hyperaktivity, projevující se ztíženou schopností soustředění, a dokonce i některých forem rakoviny.
Přítomnost chemikálií v potravinách přitom nemá na svědomí jen potravinářský průmysl, ale také zemědělská výroba založená na používání chemických postřiků, preventivním podávání antibiotik a umělých hormonů zvířatům chovaným na maso.
Chceme-li mít přísun těchto látek pod kontrolou, máme několik možností. Jednou z nich je zvýšení příjmu tzv. biopotravin - obilovin, ovoce, zeleniny i masa vyráběného v podmínkách ekologického zemědělství. Biopotraviny jsou k dostání buď v prodejnách zdravé výživy, nebo přímo u producentů.
Další možností je pečlivější výběr potravin při nákupu - stačí si přečíst, co je napsáno na etiketách potravinářských výrobků. Zdravější alternativy existují téměř v každé samoobsluze! Sledujte složení potravin. Na každém potravinářském výrobku prodávaném na našem trhu musí být povinně uvedeno jeho složení také v češtině. Na konci výčtu základních složek většinou najdeme i seznam umělých přísad, označených počátečním písmenem E a číslem, případně celým chemickým názvem.
Písmeno E znamená, že použitá aditiva jsou povolena v zemích EU. Celkem existuje 17 skupin přísad rozdělených podle jednotlivých funkcí: kyseliny, regulátory kyselosti, látky bránící tvorbě sraženiny, látky bránící tvorbě pěny, antioxidanty, umělá sladidla, barviva, emulgátory, přísady pro zlepšení chuti, tresti, přísady do pečiva, želatinizační přísady, látky dodávající lesk, konzervační látky, kvasné přísady, stabilizátory a ztužovače.
Vyplatí se znát alespoň některé:
- Dusičnany a dusitany (E 249-252). Používají se jako konzervační látky např. u masných výrobků či eidamského sýra. Chrání nás před otravou tzv. klobásovým jedem (botulismem). Na druhé straně však těchto látek způsobujících nevolnost a bolesti hlavy přijímáme víc, než by bylo záhodno. Jejich zdrojem je totiž také voda z vodovodu a hnojená zelenina.
- Benzoáty (E 210-219) Další konzervační látky, které mohou působit kožní obtíže, sennou rýmu a astma, podobně jako siřičitany (E 220- 227). Všem těmto látkám se vyhneme, dáme-li přednost jídlům obsahujícím jako konzervační látku kyselinu mléčnou (E 270), což je přírodní látka získaná fermentací mléčného cukru.
- Syntetické antioxidanty (E 320 a E 321). Přidávají se do zmrzlin, žvýkaček, margarínů, vločkových směsí aj. potraviny s antioxidantem E 306, což je přírodní výtažek ze sójových bobů a obilovin bohatý na vitamin E. Připomeňme, že antioxidanty brání žluknutí tuků, olejů a hnědnutí ovoce.
- Tartrazin (E 102) - žluté potravinářské barvivo používané v dezertech, nápojích a sušenkách. Způsobuje poruchy koncentrace, vyrážky a dýchací obtíže.
Emulgátory a stabilizátory - obyčejně jde o výtažky z přírodních látek, např. z mořských řas a z pryskyřice stromů.
Výběr na trhu potravin je široký. Najdeme zde potraviny v rozmanitých cenových relacích, vyráběné nejrůznějšími technologiemi s přidáním řady dalších látek i zcela bez nich. Kvalitnější potraviny jsou většinou dražší, ale je to investice, která se vyplatí.
