Gerontologie je věda, zkoumající všechny stránky procesu stárnutí včetně biologických, psychologických a sociologických faktorů.
Geriatrie je lékařská specializace, která se zabývá diagnostikou a léčbou zdravotních problémů starých lidí.
Patofyziologie stárnutí. Reakční čas je delší, nižší rychlost kompenzuje větší přesnost, vysokofrekvenční tóny jsou těžko rozlišitelné, zvuky v pozadí mohou velmi zhoršit sluchový vjem, zraková ostrost je snížená, rozlišení barev je málo přesné (např. červená, modrá, oranžová je hůře čitelná na bílém podkladu), chuťové a čichové smysly a jemná rozlišovací schopnost, nebo vnímání tlaku a teploty jsou snížené, mozkové funkce bývají snížené díky horšímu okysličování sníženým průtokem krve a menšímu množství hemoglobinu, údaje o nedávné minulosti se vybavují v paměti hůře než vzpomínky dávno minulé. Výzkumy ukázaly, že s věkem neklesá inteligence jako celek.
Se stoupajícím věkem klesá vylučovací schopnost ledvin, ale většinou jen nevýrazně pod normální úroveň (pokud se nepřipojí chorobný proces). Zásobení krví se snižuje vlivem arteriosklerotických změn, což poškozuje funkci ledvin. S věkem do určité míry klesá počet funkčních nefronů (základní funkční jednotka ledvin), čímž se filtrační schopnost ledvin oslabuje.
Výraznější změny se týkají močového měchýře - neudržitelnost moči a časté nucení na močení. U mužů obvykle vyvolává tyto změny zvětšená prostata a u žen oslabení svalstva dna pánevního, nebo sfinkteru močové trubice. S věkem se velmi snižuje kapacita močového měchýře a schopnost jeho celkového vyprázdnění. To vysvětluje, proč musí staří lidé často močit i v noci (nykturie), nebo trpí zadržováním (retencí) reziduální moči, která predisponuje močové infekce.
Postupně se snižuje tvorba trávicích enzymů (ptyalinu) ve slinách, které štěpí škrob, pepsinu a trypsinu, které štěpí bílkoviny lipázy štěpící tuky. Snižuje se i počet absorbujících buněk v trávicím traktu a zvyšuje se pH žaludečních šťáv. To způsobuje zpomalení rychlosti absorpce a zpomalení vstřebávání výživných látek a léků. Taktéž se snižuje svalový tonus střev, což způsobuje oslabení peristaltiky a vylučování. Změny svalového tonusu, trávicích šťáv a střevní aktivity způsobují často u starých lidí nechutenství a zácpu.
Stárnutí je projevem biochemických změn zakódovaných v molekule DNA (deoxyribonukleová kyselina) každé buňky. Imunitní systém ztrácí s přibývajícím věkem svojí činnost a viry, které v těle inkubovaly, začínají poškozovat jednotlivé orgány. Zvyšuje se tvorba autoimunitních protilátek, které napadají buňky vlastního těla.
Následkem stárnutí se vytváří při chemických reakcích silné vazby, zejména v kolagenní tkáni. Tyto vazby způsobují ztrátu elasticity, ztuhnutí a nakonec ztrátu funkce.
Stárnutí je projevem ztráty buněk při opotřebování organizmu. Regenerace tělních tkání pak zaostává za tempem opotřebování a organizmus si již nedokáže zachovat stabilní vnitřní prostředí.
Nestabilní volné radikály vznikají oxidací organických látek (sacharidů a bílkovin). Tyto radikály vyvolávají biochemické změny v buňkách, a proto nejsou schopné vlastní regenerace. Organizmus je schopný vykonat stanovený počet buněčných dělení. Když se daný počet naplní, buňky odumírají.
Snížení funkce imunitního systému má za následek zvýšení možnosti infekčních, nádorových a autoimunitních onemocnění, snížení tvorby slin, snížení tvorby kyseliny chlorovodíkové a pepsinu v žaludku, snížení hmoty ledvin (snížení počtu nefronů o 33 až 50 %), snížení zahušťovací a zřeďovací schopnosti ledvin, postupný úpadek reprodukční schopnosti mužů, zastavení ovulace v menopauze. Dále zpomalení přenosu informací na motorickém neuronu, pokles funkce autoimunitního nervového systému, progresivní snížení spánkového stadia - III a IV (hluboký spánek), zhoršení zrakového a sluchového vnímání, snížení schopnosti vnímat 4 základní chuťové vjemy (slaný, sladký, kyselý a hořký - již po 50. roce věku), progresivní zvýšení prahu hloubkové bolesti po 60. roce věku. Dále snížení schopnosti organizmu adaptovat se na stres.
Tělo po smrti:
Rigor mortis: stav cca 2 až 4 hodiny po smrti. Nedostatek adenozintrifosfátu (ATP), který již nesyntetizuje, protože tělu chybí kolagen. ATP je důležitý pro relaxaci svalstva a jeho nedostatek způsobuje ztuhlost.
Algos mortis: postupný pokles teploty. Zastavení krevního oběhu, hypotalamus ukončí svou funkci.Teplota klesá cca o 1 st. Celsia za 1 hod. Bledne kůže, rozpadají se červené krvinky a uvolňuje se hemoglobin.
Livor mortis: posmrtné skvrny. Tkáně se stávají měkčími, až zkapalní a následkem je bakteriální kvašení.
