Poruchy spánku mnozí považují za maličkost, ale
někdy mohou představovat vážný problém. V dětství je kvalitní
spánek důležitý pro
rozvoj mozku. Později především zabezpečuje dostatečnou regeneraci
organismu. Během spánku dochází kromě toho
také k ukládání paměťové
stopy a uvolňování hormonů.
Potřebu spánku má každý z
nás individuální. Běžně potřebujeme spát šest až
osm hodin. Někteří ovšem
prospí klidně deset i dvanáct
hodin, zatímco jiným stačí
podstatně méně. Ke známým
nespavcům patřili například
Napoleon
nebo
Einstein.
Oběma stačilo pospat si pouze
tři až pět hodin. Na délce
spánku tedy ani tak nezáleží.
Mnohem důležitější je, aby byl
kvalitní a dal nám potřebnou
sílu. Jinak řečeno, ráno bychom se měli cítit
odpočatí a připravení do
nového dne. Dosáhnout
spánkového
ideálu se ovšem každému
nepodaří.
Poruchami
spánku trpí asi pětatřicet
procent populace. Častěji se
vyskytují u žen, zejména u
těch v pokročilejším věku.
Vedle primárních existují i
sekundární příčiny těchto
potíží. Mohou být způsobené
například narušením spánkové
hygieny, ale i bolestí, přepracováním nebo chronickou
nemocí.
Někdy se na našem spánku podepíší také
nežádoucí účinky některých
léků. Paradoxně nám mohou
spánkový rytmus narušit i
příliš často užívané preparáty
na spaní. Potíže s usínáním
asi zažil téměř každý z nás,
mnohem nebezpečnější jsou
však chronické poruchy, které
trvají déle než šest měsíců.
Poruchy
spánku
vedou
ke zvýšené únavě a podrážděnosti. Mohou ovšem
také snížit obranyschopnost organismu i odolnost
vůči stresu. A také přivodit poruchy paměti, narušit koncentraci i schopnost
rozhodovat
se.
Ženám,
které pracují ve směnném
provozu, hrozí mimo jiné i
větší riziko potratů než těm,
které si mohou přispat podle
svého.
Poruchy spánku kromě
toho přispívají ke zvýšené
frekvenci dopravních nehod.
Podle průzkumů je celých
padesát procent autohavárií
způsobeno
unavenými, ospalými řidiči.
Lidem,
kteří mají spánkový deficit,
hrozí také podstatně vyšší
riziko
kardiovaskulárních
onemocnění, častěji mívají i
zvýšený krevní tlak.
Někdy přitom stačí pouze vylepšit spánkovou hygienu, a je po potížích. Jindy
však nezbývá než navštívit
praktického lékaře či lékárníka
a v závažnějších případech
se obrátit na neurologa,
psychologa nebo psychiatra.
Chcete-li se vyhnout poruchám spánku, vyplatí se myslet na
prevenci. Do postele je třeba uléhat, až
když jsme dostatečně unaveni.
Správně nastavit teplotu v ložnici
(ani moc vysokou, ani nízkou), nepít před
spaním alkohol, kávu, čaj, dopřát
si lehčí stravu. A večer už raději
necvičit.
