Dalo by se říci, že zdravé slunění je otázkou vyvážené dávky a cílené ochrany před nežádoucími účinky. Tmavě hnědé opálení je již jednoznačně „out". V módě je světle bronzová pleť. Základem správného přístupu k vystavování pokožky paprskům je znalost svého fototypu - času, po který nám slunce neublíží.
Fototyp I.
Rusovlásky a blondýnky se světlou pletí, která nikdy nezhnědne.
Doba slunění: 5-10 minut.
Fototyp II.
Blondýnky a hnědovlásky se světlou pletí, která někdy zhnědne, většinou však zůstane červená. Doba slunění: 10-15 minut.
Fototyp III.
Tmavovlásky s odolnou pletí, která po přechodném zčervenání vždy zhnědne.
Doba slunění: kolem 20 minut.
Fototyp IV.
Tmavovlásky s tmavou pletí, která bez zčervenání vždy zhnědne.
Doba slunění: kolem 30 minut.
Chceme-li si sluníčka užívat déle, než by příslušelo našemu fototypu, musíme použít opalovací prostředek s vyšším číslem ochranného faktoru. Dobu, po kterou je pro nás opalování bezpečné, vypočítáme tak, že doporučené minuty vynásobíme číslem ochranného faktoru (SF).
Například žena fototypu III při použití SF 5 může nechat paprsky po své pleti klouzat 100 minut (5 x 20). Všechny ochranné přípravky nanášíme asi půl hodiny předtím, než vystavíme svou kůži slunečním paprskům.
V současnosti si můžeme vybírat z nepřeberného množství opalovacích krémů a mlék. Mezi nejúčinnější se řadí fotostabilní přípravky, které se působením světla nemění a uchovávají si účinnost po dlouhou dobu. Milovníci vodních sportů dají přednost voděodolným preparátům. Připomínáme, že sluneční paprsky pronikají i několik desítek centimetrů pod vodní hladinu. Sportovci jistě rádi sáhnou po přípravcích, které propouštějí pot z pokožky, ale přitom se nesmyjí.
K obecným zásadám ochrany proti škodlivým účinkům slunce patří používání slunečních brýlí a pokrývky hlavy. I oči a vlasy totiž trpí. Obzvlášť pečlivě se postaráme o rty, nos a uši. Na tato místa nanášíme přípravky ve formě tyčinek. Po slunění se osprchujeme vlažnou vodou a pokožku ošetříme zklidňujícím mlékem, třeba s příměsí aloe vera nebo heřmánkového extraktu.
Před létem je vhodné připravit organismus dostatečným a včasným přívodem vitaminů, tedy především beta-karotenu a vitaminu C. I přes důkladnou přípravu nás však slunce velmi často překvapí.
CO DĚLAT,
KDYŽ SE OBJEVÍ:
1. Spáleniny
Nejdříve pokožka zčervená, pálí, nebo svědí. To je první stupeň spáleniny. Jako první pomoc i léčba současně obvykle vystačí vlažná sprcha a ošetření lehkým hydratačním krémem. Můžeme sáhnout i do pokladnice moudrosti našich babiček a na postižená místa přiložit obklady s podmáslím, tvarohem či jogurtem. Nepříjemné pocity většinou odezní do 48 hodin. Do té doby žádné slunce! Dopřejte si den či dva v příjemném chládku. Druhý stupeň se vyznačuje tvorbou puchýřů. Zde už s lidovými prostředky nevystačíme, jejich použití by mohlo být i nebezpečné. S rozsáhlejšími popáleninami, zvláště jsou-li provázeny zvýšenou teplotou, se obrátíme raději na lékaře. Hojení je delší, kůže se vždy „sloupne". Zacelení povrchu může trvat i týdny, do té doby na opalování zapomeňme. Nezhojená kůže reaguje přecitlivěle a puchýře se objeví znovu.
2. Sluneční alergie
Pupínky a puchýřky nemusí vzniknout jen v důsledku popálenin.
I u lidí, kteří o sobě tvrdí, že nejsou alergici, se za určitých okolností může objevit přecitlivělost na sluneční záření. K jejímu rozvoji napomáhá kontakt s určitými bylinami (například s bolševníkem), užívání některých léků (třeba i extraktu
vodě
z třezalky), ale i probíhající onemocnění čí požití některých pokrmů. Alergie je zkrátka nevyzpytatelná a je lépe na ni být vždy připraven. Před odjezdem na dovolenou se proto poraďme se svým lékařem o volbě vhodného celkového léku buď v podobě tablet nebo přípravku, který se nanáší na postižená místa.
3. Pihy
Mateřská znaménka (névy) bychom měli před slunečními paprsky chránit co nejpečlivěji, a to nejen na pláži, ale i při cestě do práce nebo na vycházkách. Pokud je neschováme pod oděvem (tedy především na pažích či obličeji), nanášíme na ně vysoce účinné přípravky nesoucí označení SUNBLOCK. Ty mají SF 20-60 a propouštějí minimální procento UV paprsků.
4. Děti a slunce
Kojence přímému slunečnímu záření nikdy nevystavujeme. Jejich organismus ještě neumí dostatečně vyrovnávat teplotu a může dojít k přehřátí a nadměrné ztrátě tekutin. Pokožka malých dětí je ke slunci citlivější a snadněji se spálí. Miminka patří do stínu. Chráníme je před extrémními teplotami (i v autě apod.) a nabízíme dostatek tekutin.
Děti, které již chodí, samy instinktivně vyhledávají stinná místa, opékání na slunci je neláká a dospělí by to měli respektovat. Někdy se stává, že se pobytu na přímém slunci nelze vyhnout. Pak je vhodné chránit hlavu vzdušnou prodyšnou čapkou. Mnohé pečlivé maminky ještě pokrývku hlavy namáčejí do vody. Je velmi vhodné, aby pokrývka hlavy byla neustále chladná. Rozehřátá mokrá čepice před úpalem neochrání. Silnější vrstva mokrého textilu neumožňuje odpařování tekutiny z povrchu těla, a tak brání jeho ochlazování.
Lépe je namočit vlasy.
Pro ochranu dětské pokožky platí v zásadě stejná pravidla jako pro dospělé - používáme krémy a mléka s dostatečně vysokých ochranným faktorem.
Pro malé děti jsou určena speciální nedráždivá mléka a emulze.
Úžeh
je úpal ještě spojený s následky slunečního záření - připojuje se například i postižení kůže.
K úpalu dochází většinou v prostředí s extrémními teplotami - tedy v horku a za současného působení velké vlhkosti. V takovém prostředí se člověk hodně potí, tím dochází k velkým ztrátám vody a chloridu sodného. Zabránit úpalu můžeme dostatečným příjmem tekutin a slaných jídel.
Lidský organismus se brání přehřátí fyzikálními mechanismy, tj. odpařováním potu, i humorálními mechanismy - působením štítné
žlázy. Problémy mohou tedy trpět lidé s poruchou funkce štítné žlázy a dále hlavně ti, kteří se ocitnou v horkém prostředí s vysokým procentem vlhkosti. Za těchto podmínek se člověk sice potí, ale pot stéká, neodpařuje se, neodebírá teplo z povrchu lidského těla, a tak dochází k přehřátí organismu.
Tepelný úpal většinou začíná celkovou malátností, bolestmi hlavy, zvracením, postupně může dojít až ke kolapsu a bezvědomí s křečemi.
Úpal
je spíš problém lidí pracujících v horkých provozech. Proto práce v takovém prostředí má svá pravidla - speciální obleky, pitný režim, dodávání solí.
Úžeh
je v podstatě úpal, způsobený nepřiměřeně dlouhým pobytem na přímém slunci - bez ochranné pokrývky hlavy. Nechrání-li si člověk kůži přípravky s UV filtrem, komplikuje se ztráta tekutin ještě bolestivou solární dermatitidou.
Léčba těžkého průběhu
(vysoké teploty, zvracení, mdloby, zrychlený pulz, suché sliznice) patří do rukou odborníků. Většinou bývá nutné dodání tekutin a solí formou nitrožilní infuze při hospitalizaci.
Mírný průběh
(bolesti hlavy, teploty do 38 °C, mírná zimnice) zvládneme sami. Nemocného uložíme do chladné místnosti a podáváme mu tekutiny (NE ALKOHOL!) v častých menších dávkách. Pacienty, zvláště dětské, je však nutné neustále sledovat. Změna stavu může nastat poměrně rychle.
A jaká je prevence?
Dala by se shrnout do několika bodů:
■ pomalé sluneční „otužování", pozvolné prodlužován pobytu na slunci
■ pokrývka hlavy
■ ochrana krémy, nejlépe na bázi mikropigmentů
■ v horku nevykonáváme fyzicky těžkou práci
■ nosíme lehký a prodyšný oděv
■ od 11 do 15 hodin se zdržujeme ve stínu
■ dbáme na dostatečný přísun tekutin - nejlépe minerálních vod či mírně slaných a tzv. izotonických nápojů.
